Citace z „Sugar Street“ Naguib Mahfouz naznačuje, že skutečné humanitární úsilí často pocházejí od těch, kteří patří do menšinových skupin nebo těch, kteří jsou hluboce empatičtí k jejich boji. Zdůrazňuje myšlenku, že jednotlivci, kteří zažívají marginalizaci nebo si jsou vědomi jejího dopadu, jsou nuceni obhajovat spravedlnost a rovnost, což způsobuje, že jejich hlasy jsou silné při provádění změn. Tato perspektiva zdůrazňuje důležitost rozmanitosti v humanitárním diskurzu a aktivismu.