Není divu, že skutečně humanitární manifesty často pocházejí z menšinových kruhů nebo s lidmi, jejichž svědomí jsou problémy menšin znepokojeny.
(It's not surprising that truly humanitarian manifestos originate frequently in minority circles or with people whose consciences are troubled by the problems of minorities.)
Citace z „Sugar Street“ Naguib Mahfouz naznačuje, že skutečné humanitární úsilí často pocházejí od těch, kteří patří do menšinových skupin nebo těch, kteří jsou hluboce empatičtí k jejich boji. Zdůrazňuje myšlenku, že jednotlivci, kteří zažívají marginalizaci nebo si jsou vědomi jejího dopadu, jsou nuceni obhajovat spravedlnost a rovnost, což způsobuje, že jejich hlasy jsou silné při provádění změn. Tato perspektiva zdůrazňuje důležitost rozmanitosti v humanitárním diskurzu a aktivismu.