Citace z „Paláce touhy“ Naguiba Mahfouzeho se odráží na nepolapitelné povaze úplné blaženosti, což naznačuje, že je to prchavý zážitek z minulosti, který se nikdy nemůžeme plně zachytit. Srovnání s měkkým světlem přicházejícím skrz peephole symbolizuje, jak bychom mohli chytit pohledy na štěstí, ale tyto okamžiky zůstávají vzdálené a nehmotné, což vede k pocitu ztráty, kdykoli konfrontujeme samotu.
Autor navíc podtrhuje myšlenku, kterou s sebou samota přináší hlubokou...