Kalendář má magii, která nás nutí představit si, že paměť může být vzkříšena a oživena, ale nic se nevrátí.
(The calendar has a magic that makes us imagine a memory can be resurrected and revived, but nothing returns.)
Citace z Naguiba Mahfouzeho „Palace of Desire“ zkoumá okouzlující účinek kalendáře, což naznačuje, že má moc nad našimi vzpomínkami. To znamená, že určitá data a časy mohou vyvolat pocity nostalgie, což nás nutí věřit, že můžeme znovu prožít minulé zkušenosti. Tato lákavost je svědectvím o tom, jak může čas utvářet naše vnímání a emoce, což nás vede k touze po chvílích, které již dávno prošly.
Hlubší poselství však je, že navzdory okouzlujícím vlastnostem kalendáře zůstává minulost neměnná. Bez ohledu na to, kolik chceme tyto vzpomínky oživit, nelze je znovu vytvořit. Tato realizace podtrhuje hořkosladkou nostalgie a připomíná nám, abychom si vážili naše vzpomínky a uznali, že patří do jiného času, který nelze oživit nebo prožívat.