Major major lhal a bylo to dobré. Nebyl opravdu překvapen, že to bylo dobré, protože poznamenal, že lidé, kteří lhali, byli celkově vynalézavější a ambicióznější a úspěšnější než lidé, kteří nelhali.
(Major Major had lied, and it was good. He was not really surprised that it was good, for he had observed that people who did lie were, on the whole, more resourceful and ambitious and successful than people who did not lie.)
V "Catch-22" od Josepha Hellera objevuje hlavní major překvapivou pravdu o lhaní a jeho výhodách. Uvědomuje si, že ti, kteří lžou, často mají tendenci být vynalézavější, ambicióznější a nakonec úspěšnější než ti, kteří jsou čestní. Toto zjevení o povaze podvodu odráží složitost lidského chování a společenské struktury, které odměňují určité rysy nad ostatními.
Tento vhled do perspektivy hlavního majora zpochybňuje tradiční názory na poctivost, což naznačuje, že v konkurenčním prostředí může podvod poskytnout výhody. Hellerovo zkoumání těchto témat ilustruje morální nejasnosti, kterým čelí jednotlivci v chaotickém světě, což čtenáře přiměje, aby zvážili skutečnou hodnotu integrity versus praktické výsledky nepoctivosti.