Všichni se proti němu chovali velmi přátelští a nikdo k němu nebyl opravdu laskavý; Všichni s ním mluvili a všichni mu prostě neřekli nic.
(Everyone behaved very friendly against him, and no one was really kind to him; Everyone was talking to him, and everyone just told him nothing.)
V „Catch-22“ Josepha Hellera zažívá protagonista fasádu přívětivosti, která maskuje skutečnou lhostejnost od lidí kolem sebe. Ačkoli se s ním lidé zabývají, jejich interakce postrádají upřímnost a hloubku, ilustrující povrchní sociální dynamiku, která ho nechává izolovaně. Tato juxtapozice zdůrazňuje konflikt mezi vzhledem a realitou v mezilidských vztazích.
Citace zdůrazňuje prázdnotu sociálních interakcí, kde laskavost chybí, navzdory zjevnému kamarádství. Odráží absurditu takových situací, typická pro průzkum románu o absurditě války a lidského chování. Heller kritizuje společnost, která si cení vytváří skutečné spojení a představuje osamělost, která může existovat i uprostřed davu.