Nikdo není poháněn abstrakcemi jako „hledání pravdy“.
(Nobody is driven by abstractions like 'seeking truth.)
V „Jurassic Park“ Michaela Crichtona je zdůrazněna představa, že lidé nejsou motivováni vznešenými ideály, jako je pronásledování pravdy. Místo toho jsou jednotlivci více ovlivňováni jejich okamžitými touhami, obavami a praktickými úvahami. Tato perspektiva naznačuje, že lidské chování je často vedeno spíše hmatatelnými zájmy než abstraktními principy.
Tento vhled do lidské motivace rezonuje v celém příběhu, protože postavy působí na základě osobního zisku, instinktů přežití a emocionálních reakcí na prostředí parku. To ukazuje, že když čelí mimořádné okolnosti, složitost lidské přirozenosti přichází do popředí a zastíní jakékoli idealistické pronásledování.