Venku v Saxe-Coburg Street na chvíli stála a podívala se na zahrady. Políbil mě, pomyslela si. Udělal krok; Ne. Tato myšlenka byla ohromující a investovala každodenní svět o ní, svět náměstí, stromů, lidí, kteří chodili kolem, se zvědavou záři, chiaroscuro, díky kterému bylo všechno vzácné. Představovala si to ten pocit, že člověk měl, když jeden vouchsafed vizi. Všechno se mění, stává se více požehnáním, což činí nejchudší okolí svatým místem.
(Out in Saxe-Coburg Street she stood still for a moment and looked at the gardens. He kissed me, she thought. He made the move; I didn't. The thought was an overwhelming one and invested the everyday world about her, the world of the square, of trees, of people walking by, with a curious glow, a chiaroscuro which made everything precious. It was the feeling, she imagined, that one had when one vouchsafed a vision. Everything is changed, becomes more blessed, making the humblest of surroundings a holy place.)
V ulici Saxe-Coburg se protagonistka zastaví, aby přemýšlela o nedávném intimním okamžiku, kde si vzpomíná na polibek iniciovaný mužem, o kterém přemýšlí. Tato realizace prožívá její světské okolí - zahrady, stromy a kolemjdoucí - s nově nalezeným významem a transformuje obyčejného na něco mimořádného a vzácného.
Její pocity vytvářejí výrazný kontrast, chiaroscuro efekt na její prostředí, takže i nejjednodušší místa se zdají být posvátná. Tato zkušenost jí poskytuje hlubší ocenění za život, což naznačuje, že momenty spojení mohou zvýšit nejskromnější nastavení na stav milosti a krásy.