Protagonistka se potýká s hlubokými emocemi a cítí nutkání, aby vinu na ostatní za utrpení života. Když však čelí Ethanovi, její matce a změněnému světu kolem ní, dosáhne hluboké realizace. Tento okamžik odstraní její sebeklam a nutí ji, aby čelila výrazné pravdě její existence. Cítí váhu svých zkušeností a vše, co dokáže vyjádřit, je pocit, že je její minulost ohromena.
6 Tento vhled slouží k zdůraznění univerzální povahy její bolesti a neviditelné podpory, která ji vždy obklopila. Vyprávění zdůrazňuje koncepty spojení a útěchy tváří v tvář osobním pokusům.