Superman?' Clevinger plakal. 'Superman?' „Supraman,“ opravil yossarian.
(Superman?' Clevinger cried. 'Superman?' 'Supraman,' Yossarian corrected.)
V románu „Catch-22“ od Josepha Hellera postava jménem Clevinger vyjadřuje nedůvěru, když zmiňuje jméno „Superman“. Yossarian ho však napraví tím, že odkazuje na postavu jako na „supraman“, a zdůrazňuje téma absurdity a zmatení přítomné v průběhu vyprávění. Tato malá výměna odráží větší komentář knihy k iracionalitě války a společnosti, kde se rozlišování mezi realitou a fraškou často rozmazává. Dialog také slouží k ilustraci bojů postav s jejich vlastní identitou a pokřiveným vnímáním, které vznikají v extrémních situacích. Heller používá takové okamžiky k kritice nejen vojenské byrokracie, ale také společenské normy, které musí jednotlivci navigovat. Humor nalezený v jejich nesprávné komunikaci podtrhuje absurditu, která proniká životy lidí v boji.
V románu „Catch-22“ od Josepha Hellera postava jménem Clevinger vyjadřuje nedůvěru, když zmiňuje jméno „Superman“. Yossarian ho však napraví tím, že odkazuje na postavu jako na „supraman“, a zdůrazňuje téma absurdity a zmatení přítomné v průběhu vyprávění. Tato malá výměna odráží větší komentář knihy k iracionalitě války a společnosti, kde se rozlišování mezi realitou a fraškou často rozmazává.
Dialog také slouží k ilustraci bojů postav s jejich vlastní identitou a pokřiveným vnímáním, které vznikají v extrémních situacích. Heller používá takové okamžiky k kritice nejen vojenské byrokracie, ale také společenské normy, které musí jednotlivci navigovat. Humor nalezený v jejich nesprávné komunikaci podtrhuje absurditu, která proniká životy lidí v boji.