Časová provincie byla přesvědčena, že přítomnost byla jediná doba, na které záleželo, a že cokoli, co se stalo dříve, lze bezpečně ignorovat.
(Temporal provincials were convinced that the present was the only time that mattered, and that anything that had occurred earlier could be safely ignored.)
V „časové ose“ Michaela Crichtona se objevuje koncept časových provincií, což zdůrazňuje myšlení, ve kterém lidé věří, že současný okamžik je nanejvýš důležitý. Tato perspektiva je vede k ignorování historických událostí a lekcí, které fungují za předpokladu, že minulost nemá pro současné okolnosti žádný význam. Tento postoj odráží širší tendenci ve společnosti upřednostňovat okamžité zkušenosti v historickém kontextu.
Toto propuštění minulosti vytváří nebezpečný rámec pro rozhodování, protože neguje cenné poznatky, které může historie poskytnout. Zaměřením pouze na současnost riskují časové provincie opakováním minulých chyb a nechápou složitost času a důsledků. Vyprávění vyzývá čtenáře, aby rozpoznali význam historie a naléhali na integrovanější přístup k času, kde minulost a současnost koexistují, aby informovali o lepší budoucnosti.