Proto bude umělec vždy šťastný-bez záleží na tom, jak s ním svět zachází. Pokud ví, že to, co vytváří, je dobré, může nést lhostejnost druhých.
(That is why the artist will always be happy-no matter how the world treats him. If he knows that what he creates is good, then he can bear the indifference of others.)
Citace z "Můj italský buldozer" od Alexander McCall Smith zachycuje podstatu odolnosti umělce a vnitřní radosti. Zdůrazňuje, že naplnění umělce pochází z jejich vlastního porozumění a uznání jejich práce, nikoli z externí validace nebo uznání. Bez ohledu na to, jak může svět reagovat, tvůrce najde útěchu s vědomím, že jejich umění je cenné a smysluplné. Tato vnitřní spokojenost umožňuje umělcům odolat lhostejnosti nebo kritice od ostatních.
Tato perspektiva zdůrazňuje důležitost vlastní hodnoty a přesvědčení v kreativním úsilí. Štěstí umělce je zakořeněno v sebe samy ohledně jejich talentu a vnitřních odměn za stvoření. Tento sentiment posiluje myšlenku, že skutečné naplnění pochází zevnitř a umožňuje umělcům prosperovat i tváří v tvář protivenství nebo zanedbávání. V podstatě je cesta umělce osobní spokojenost, kde kvalita jejich práce slouží jako štít proti světské lhostejnosti.