To je další věc, která mě ozve na tu sochu Michelangelo ve Florencii. Měl mě tam stát neobřezaný! Kdo si to kurva myslel, že jsem?
(That's another thing that pisses me off about that Michelangelo statue of me in Florence. He's got me standing there uncircumcised! Who the fuck did he think I was?)
V knize „Bůh ví“ od Josepha Hellera, vypravěč vyjadřuje frustrace nad Michelangelovou slavnou Davidovou sochou, konkrétně o jejím zobrazení ho jako neobřezaného. Tento komentář odráží hlubší pocit rozhořčení o tom, jak jsou vylíčeny historické postavy a mylné představy, které vyplývají z uměleckých interpretací. Podráždění vypravěče zdůrazňuje odpojení mezi jeho identitou a způsobem, jakým je zastoupen v umění.
Toto tvrzení slouží nejen jako vtipná kritika, ale také jako komentář k důležitosti autentičnosti při reprezentaci. Použití vypravěče hrubého jazyka podtrhuje jeho obtěžování a zdůrazňuje absurditu, že je tak ikonickým způsobem zkreslen. Prostřednictvím této čočky Heller zkoumá témata identity a trvalý dopad kulturních dědictví, což čtenáře přiměje k přehodnocení toho, co přijímáme jako pravdu v umění a historii.