Oblíbená kniha třídy byla Nabokovovo pozvání na popravu. V tomto románu Nabokov rozlišuje Cincinnatus C., jeho imaginativní a osamělý hrdina, od lidí kolem něj přes hisoriginalitu ve společnosti, kde uniformita není jen norma, ale také zákon.
(The class's favoritebook was Nabokov's Invitation to a Beheading. In this novel, Nabokov differentiates Cincinnatus C., his imaginative and lonely hero, from those around him through hisoriginality in a society where uniformity is not only the norm but also the law.)
V paměti Azar Nafisi „Reading Lolita v Teheránu“ autorka přemýšlela o jejích zkušenostech s výukou literatury v Íránu uprostřed represivního režimu. Zdůrazňuje význam Nabokovova „Pozvánky na popravu“, který hluboce rezonoval se svými studenty. Protagonista románu, Cincinnatus C., je zobrazen jako imaginativní jedinec, který vychází ve společnosti, která prosazuje shodu a odráží boje, kterým čelí Nafisiho studenti za represivních okolností.
Nafisi tuto literaturu používá k prozkoumání témat individuality a síly představivosti proti společenským omezením. Obdiv na Nabokovovu práci ilustruje, jak umění může zpochybnit status quo a inspirovat naději, což čtenářům zmocňuje, aby přijali jejich jedinečnost a odolali tlakům na uniformitu. Nakonec vzpomínka odráží transformativní roli literatury při podpoře kritického myšlení a osobní svobody.