Isabel přemýšlí o její existenci, zatímco se prochází po mostě George IV, a uvědomí si, že její tendence k nadměrné analýze její vlastní identity je pro ni významným problémem. Uznává, že její neustálé rozjímání o jejím životě a sebepojetí komplikuje její schopnost jednoduše žít v tuto chvíli.
Tato introspekce odhaluje Isabelovy hlubší boje s její individualitou. Místo toho, aby si užila své zkušenosti, se stane zaujatá složitostí svých vlastních myšlenek a zdůrazňuje běžnou lidskou výzvu sebeurčení a hledání smyslu.