Protagonista přemýšlí o povaze štěstí, což naznačuje, že není organizovaný nebo přímočarý. Místo jasné cesty je snaha o štěstí komplikovaná, připomínající dlouhou a klikatý front. Tato metafora ilustruje nepředvídatelnost hledání radosti a naplnění v životě.
Navíc postava uznává, že občas je obtížné zjistit, kdy nebo zda bude dosaženo štěstí. Myšlenka, že koncový bod tohoto úkolu může být nepolapitelný, naznačuje, že štěstí není cíl, ale spíše cesta naplněná zvraty a zatáčkami, takže vyhledávání je náročné a hluboké.