Když jsem vešel, byl pokoj plný, ale jakmile jsem zaujal místo za stolem, moje nervozita mě opustila.
(The room was full when I walked in, but as soon as I took my place behind the desk, my nervousness left me.)
Citace odráží zlom pro autora Azar Nafisi, když přechází z pocitu znepokojeného k nalezení její důvěry ve známé prostředí. Přítomnost ostatních v místnosti zpočátku zesiluje její nervozitu, což naznačuje váhu očekávání a úsudku. Jakmile však převezme svou roli za stolem, napojí se do pocitu autority a pohodlí, který rozptyluje její úzkost.
Tento okamžik zdůrazňuje sílu prostředí a postavení při utváření emocí. Zkušenost Nafisi podtrhuje, jak předpokládat odpovědnost může vést k sebevědomí, zejména v kontextu, kde je nadšená literaturou. Ukazuje to její spojení s předmětem a uvědomění si, že je v prostoru, kde může sdílet svou lásku k knihám s ostatními.