Citát zdůrazňuje složitost života a naznačuje, že neexistují žádné jasné hranice nebo pravidla, která by určovala, jak bychom měli žít. Místo toho zdůrazňuje osobní zápasy, kterým každý jednotlivec čelí, a důsledky těchto výzev. Život je vykreslen jako řada událostí a rozhodnutí, které mohou vést k chybám, a právě prostřednictvím těchto zkušeností rosteme a učíme se.
Citát navíc zdůrazňuje důležitost vztahů a podpůrných systémů v těžkých časech. Naznačuje to, že i když můžeme na svých cestách zakolísat, je to často přítomnost – nebo nepřítomnost – ostatních, která významně ovlivňuje naše zotavení a odolnost. V konečném důsledku předává zprávu o významu spojení a porozumění při zvládání nepředvídatelnosti života.