Konečnou lekcí je, že věda není zvláštní - alespoň už ne. Možná zpět, když Einstein mluvil s Nielsem Bohrem a v každém oboru bylo jen několik desítek důležitých pracovníků. V Americe však nyní existují tři miliony vědců. Už to není povolání, je to kariéra. Věda je stejně zkorumpovatelná lidskou činností jako jiná. Jeho praktikující nejsou světci, jsou to lidští bytosti a dělají to, co dělají lidské bytosti - lhát, podvádět, ukrást od sebe, žalovat, skrývat data, falešná data, nadhodnotí jejich vlastní význam a nespravedlivě znepokojují protichůdné názory. To je lidská povaha. Nezmění se
(The ultimate lesson is that science isn't special – at least not anymore. Maybe back when Einstein talked to Niels Bohr, and there were only a few dozen important workers in every field. But there are now three million researchers in America. It's no longer a calling, it's a career. Science is as corruptible a human activity as any other. Its practitioners aren't saints, they're human beings, and they do what human beings do – lie, cheat, steal from one another, sue, hide data, fake data, overstate their own importance and denigrate opposing views unfairly. That's human nature. It isn't going to change)
V pohledu prezentované v knize Michaela Crichtona „Next“ se věda vyvinula z ušlechtilé pronásledování na běžnou kariéru, přičemž nyní se zapojily miliony vědců. Tento posun naznačuje, že integrita, která byla kdysi spojena s vědeckým vyšetřováním, byla ohrožena stejnými lidskými nedostatky, které byly vidět v jiných profesích. Jak se pole rozšířilo, má také potenciál pro korupci a neetické chování mezi vědci.
Crichton tvrdí, že vědci, stejně jako všichni lidé, podléhají stejným etickým nedostatkům. Výsledkem je, že akce, jako je nečestnost, manipulace s údaji a osobní konflikty, vznikají stejně jako v jakékoli jiné kariéře. Tato perspektiva zpochybňuje představu, že věda je ze své podstaty ctnostná a zdůrazňuje, že je ve svém jádru lidským úsilím, a tak otevřená všem neřestním životu.