Odměna Wildflower za důvěru v to, co cítí, ale ještě neví, je stát se tím, co se narodilo, aby se stala květ, jehož nevyhnutelné místo je realizováno v malém okamžiku jednoty, když se spojuje s prvky, které tu byly před oživením a které bude žít, jakmile zemře.
(The wildflower's reward for trusting what it senses but doesn't yet know is to become what is was born to be-a flower whose inevitable place is realized in a small moment of Oneness, as it joins with elements that were here before it came alive and which will live on once it dies.)
Citace z „Sedm tisíc způsobů naslouchání“ Marka Nepo odráží téma důvěřování vlastní povahy a cesty sebepoznání. Zdůrazňuje, že Wildflower, přestože plně nerozumí svému okolí, zahrnuje svou instinktivní cestu. Tato důvěra vede k realizaci svého skutečného potenciálu a ilustruje, jak je nezbytné, aby bylo naladěno na smysly a svět kolem nás.
NEPO dále zdůrazňuje koncept jednoty, kde se květina spojuje s prvky, které předcházejí jeho existenci a budou přetrvávat po jeho životě. To naznačuje, že individuální existence je součástí většího, nepřetržitého cyklu života a vzájemného propojení. Cesta Wildflower slouží jako metafora pro lidské zkušenosti a připomíná nám, abychom věřili v náš růst a rozpoznali naše místo v obrovské gobelín života.