Svět je plný rozzlobených patologických jedinců, kteří tlačí kousky papíru s obscénními zprávami pod dveřmi.
(the world is full of angry, pathological individuals pushing pieces of paper with obscene messages under doors.)
V „Čtení Lolity v Teheránu“ zachycuje Azar Nafisi utlačovanou atmosféru Íránu pod přísnou islámskou vládou, kde jsou osobní svobody vážně omezené. Autorka přemýšlela o svých zkušenostech s výukou západní literatury skupině studentů, které prostřednictvím příběhů nacházejí útěchu a zmocnění. Tyto literární diskuse se stávají formou odporu proti autoritářskému režimu, který potlačuje individuální vyjádření a podkopává jejich práva.
Nafisiho citace zdůrazňuje všudypřítomné hněv a zoufalství mezi jednotlivci ve společnosti, kteří se uchýlí k šíření negativních zpráv jako odraz jejich vnitřního nepokojů. Snímky „rozzlobených, patologických jedinců“ naznačuje hlubokou nespokojenost se stavem světa. Prostřednictvím své paměti Nafisi ilustruje, jak může literatura sloužit jako maják naděje, nabídnout útěk z drsné reality života a podporuje hledání identity a svobody.