Viděli věci, na které se žádné lidské oči nedívaly, a nevyvrátili pohled pryč. Byli podle vlastního pohledu impozantní skupinou mužů. Žádný Inferno by je nyní neroztavil, žádná bouře zničila, protože viděli to nejhorší a přežili.
(They had seen things no human eyes had looked on before, and they had not turned their gaze away. They were in their own view a formidable group of men. No inferno would now melt them, no storm destroy, because they had seen the worst and they had survived.)
V románu "Birdsong" od Sebastiana Faulkse, skupina mužů zažívá trýznivé události, které zásadně mění jejich pohled na život. Byli svědky nepředstavitelných hrůz, které je odlišují od ostatních a předávají pocit odolnosti a síly. Jejich zkušenosti mezi nimi vytvářejí pouto, díky čemuž se cítí impozantní a neúnavné.
Poté, co čelili tomu nejhorším, co osud může dodat, věří, že žádná vnější síla, ať už jde o oheň nebo bouřka, by nemohla zlomit jejich ducha. Jejich přežití utrpení utváří jejich identitu a neochvějně odmítá odmítá odvrátit realitu, se kterou se setkali. Tato sdílená zkušenost se stává podstatou jejich odvahy a bratrství.