Mohly by k nim dojít, kdyby buď generál Dreedle nebo generál Peckem jednou prokázal zájem o účast na orgiích s sebou, ale ani to neučinil, a plukovník rozhodně neztrácel čas a energii, aby se miloval krásné ženám, pokud pro něj něco nebylo.
(They might have occurred if either General Dreedle or General Peckem had once evinced an interest in taking part in orgies with him, but neither ever did, and the colonel was certainly not going to waste time and energy making love to beautiful women unless there was something in it for him.)
V „Catch-22“ Josepha Hellera je postava plukovníka zobrazena jako pragmatická a samoobslužná, zejména ve věcech romantiky a volného času. Jeho lhostejnost k zapojení do orgií odráží širší téma v románu, kde postavy často sledují osobní zisk nad emocionálními nebo sociálními souvislosti. Generál Dreedle i generál Peckem o těchto činnostech postrádají zájem a posilují názor plukovníka, že takové interakce musí přinést hmatatelné výhody.
Tato perspektiva zdůrazňuje absurdity vojenského života a motivace, které v něm vedou jednotlivce. Neochota plukovníka se oddávat vášnivým pronásledováním bez motivace zapouzdřuje transakční povahu vztahů v tomto prostředí a také téma vlastního zájmu, které proniká Hellerovým vyprávěním. Důraz na praktičnost před potěšením slouží jako kritika hodnot, které mají lidé u moci.