Ti zdatní chválu nikoho, nikoho neobviňují a nikoho obviňují. Nehovoří nic o tom, že se jejich já jako by bylo nikoho nebo něco vědí.
(Those proficient praise no one, blame no one, and accuse no one. They say nothing concerning their self as being anybody or knowing anything.)
V "The Enchiridion: A Modern Translation", Epictetus zdůrazňuje rysy moudrého jedince. Navrhuje, že skutečná znalost pochází z pochopení důležitosti pokory. Ti, kteří jsou skutečně kvalifikovaní, se nezabývají chválením nebo obviňováním ostatních, ani neohrožují obvinění. Tento postoj odráží úroveň sebevědomí a zvládnutí nad emocemi a soudy.
Navíc Epictetus poukazuje na to, že ti, kteří mají moudrost, se zdržují odvážných tvrzení o své vlastní identitě nebo znalosti. To naznačuje, že uznávají omezení jejich porozumění a raději zůstanou uzemněni. Takový přístup podporuje pocit míru a odloučení od názorů a chování druhých a označuje podstatu skutečné způsobilosti.