Dnes se mě jeden z bratrů zeptal: Je to hrozné vězení, nemít se hnout z místa, kde stojíš? Odpověděl jsi...Řekl jsem mu, že jsem teď svobodnější než on. Neschopnost pohybu mě osvobozuje od povinnosti jednat. Vy, kteří mluvíte jazyky, jste takoví lháři.
(Today, one of the brothers asked me: Is it a terrible prison, not to be able to move from the place where you're standing?You answered...I told him that I am now more free than he is. The inability to move frees me from the obligation to act.You who speak languages, you are such liars.)
V tomto úryvku z „Xenocidy“ Orsona Scotta Carda se odehrává drásavá diskuse mezi dvěma bratry. Jeden bratr si klade otázku, zda být fyzicky neschopný pohybu je podobné uvěznění v hrozném vězení. Druhý bratr odpovídá tím, že naznačuje, že jeho omezení mu ve skutečnosti poskytlo nový pocit svobody. Cítí se osvobozený od tlaků a povinností, které s sebou přináší aktivní a mobilní.
Tato perspektiva zpochybňuje konvenční chápání svobody. Vypravěč naznačuje, že skutečná svoboda nemusí být pouze o fyzickém pohybu, ale také o volbách, kterým čelíme, a břemenech, které neseme. V podstatě přijetí svých okolností může vést k jinému, možná hlubšímu pochopení toho, co to znamená být svobodný.
