Zkroucené a zvrácené jsou způsoby lidské mysli,“ pronesla Jane. „Pinocchio byl takový hlupák, který se snažil stát se skutečným chlapcem. S dřevěnou hlavou mu to šlo mnohem lépe.
(Twisted and perverse are the ways of the human mind," Jane intoned. "Pinocchio was such a dolt to try to become a real boy. He was much better off with a wooden head.)
V „Speaker for the Dead“ se Jane zamýšlí nad složitostí lidské povahy a naznačuje, že mysl může být klamná a spletitá. Tvrdí, že usilovat o něco tak hlubokého, jako je stát se člověkem, může být zavádějící a jako příklad uvádí postavu Pinocchia. Místo hledání transformace Jane věří, že přijetí vlastního původního stavu má smysl, což naznačuje, že autenticita má svou vlastní hodnotu.
Její komentář k Pinocchiovi signalizuje širší téma ve vyprávění, zkoumá napětí mezi identitou a transformací. Jane vidí pokus o změnu sebe sama, zejména ve snaze o lidskost, jako potenciálně pošetilý, naznačující, že může být moudré přijmout své vlastní vlastnosti spíše než se přizpůsobit vnějším očekáváním.
