Na co se sakra tak rozčílíš? “ Zeptal se ji zmateně v tónu pobavení. "Myslel jsem, že jsi nevěřil v Boha. Ne," vzlykala a násilně praskala do slz. "Ale bůh, kterému nevěřím, je dobrý Bůh, spravedlivý Bůh, milosrdný Bůh." Není to střední a hloupý Bůh, kterého ho nutí být. "Pojďme mít mezi námi trochu více náboženské svobody," navrhl povinně. "Nevěříš v boha, kterého chcete, a nebudu věřit v boha, kterého chci." Je to dohoda?
(What the hell are you getting so upset about?' he asked her bewilderedly in a tone of contrive amusement. 'I thought you didn't believe in God.'I don't,' she sobbed, bursting violently into tears. 'But the God I don't believe in is a good God, a just God, a merciful God. He's not the mean and stupid God you make Him to be.'Yossarian laughed and turned her arms loose. 'Let's have a little more religious freedom between us,' he proposed obligingly. 'You don't believe in the God you want to, and I won't believe in the God I want to . Is that a deal?)
V této výměně je Yossarian zmatený emocionální reakcí ženy týkající se konceptu Boha. Vypadá pobaveně, ale nedokáže pochopit hloubku jejích pocitů. Žena vyjadřuje svou úzkost ne nad Boží existencí, ale nad negativním Božím zobrazením, které se zdá, že Yossarian drží. Její slzy zdůrazňují konflikt mezi její morální vírou a tvrdým pohledem na božství, které od něj vnímá.
Yossarianův lehký návrh „náboženské svobody“ znamená touhu po vzájemném respektu, pokud jde o odlišné přesvědčení. Navrhuje, aby každý držel své osobní interpretace Boha, což naznačuje ochotu vyhnout se konfliktům ohledně jejich odlišných názorů. Tento dialog odráží hlubší témata víry, morálky a hledání porozumění v „Catch-22“ Josepha Hellera.