Nerozumíte jejich mentalitě. Vaše rezignace nepřijmou, protože si nemyslí, že máte právo skončit. Jsou to ti, kteří se rozhodnou, jak dlouho byste měli zůstat a kdy byste měli být vydáni. Více než cokoli jiného, to byla tato svévolnost, která se stala nesnesitelnou.
(You don't understand their mentality. They won't accept your resignation because they don't think you have the right to quit. They are the ones who decide how long you should stay and when you should be dispensed with. More than anything else, it was this arbitrariness that had become unbearable.)
V paměti Azar Nafisi „Reading Lolita v Teheránu“, autorka přemýšlela o autoritářském myšlení v její společnosti. Tato mentalita je charakterizována přesvědčením, že jednotlivci nemají autonomii, aby se rozhodovali o osobních rozhodnutích, jako je rezignace ze svých pozic. Místo toho pravomoci, které diktují podmínky jejich účasti, od doby trvání jejich služby až po jejich případné propuštění.
Tento pocit svévolnosti vytváří dusivé prostředí, které je obtížné vydržet. Nafisiho vyprávění ilustruje boj proti represivnímu systému, který podkopává osobní agenturu a svobodu a zdůrazňuje frustrace, které pociťují ti, kteří jsou takové kontrole vystaveni. Memoár odhaluje širší důsledky společnosti, která popírá jednotlivci právo určit své vlastní cesty.