Právě jste vyšli z nemocnice před deseti dny, „Milo mu připomněl akoptovivně. Ne, nejlepší věc, kterou musíte udělat, je letět s misemi. Je to naše povinnost.
(You just came out of the hospital ten days ago," Milo reminded him reprovingly. "You can't keep running into the hospital every time something happens you don't like. No, the best thing to do is fly the missions. It's our duty.)
V „Catch-22“ Josepha Hellera vyjadřuje postava jménem Milo znepokojení nad častými návštěvami nemocnice soudruha po nedávném propuštění. Zdůrazňuje důležitost nehledání útočiště v nemocnici, kdykoli vzniknou výzvy, zdůrazňuje, že je nutné přímo čelit odpovědnosti. Milo věří, že nejlepším postupem je plně zapojit do svých misí a navrhnout pocit povinnosti a odolnosti uprostřed protivenství.
Tato výměna odráží ústřední téma románu, kde se postavy potýkají s válečnými absurdity a tlaky povinností. Miloova připomínka slouží jako kritika úniku a výzva k konfrontaci s tvrdou realitou, které čelí. Prostřednictvím tohoto dialogu Heller zkoumá složitost statečnosti a očekávání na jednotlivce za války.