Vy sami nám řekl, že v závěrečné analýze jsme naši vlastní zrady a hrajeme Juda k našemu vlastnímu Kristu
(You yourself told us that in the final analysis we are our own betrayers, playing Judas to our own Christ)
V „Čtení Lolity v Teheránu“ zkoumá Azar Nafisi složitost osobní zrady a společenských očekávání. Přemýšlí o myšlence, že jednotlivci často podkopávají své vlastní hodnoty a identitu a jedná proti tomu, čemu skutečně věří ve snahu o přijetí nebo bezpečnost. Tato introspekce zdůrazňuje vnitřní boje, kterým čelí jednotlivci žijící v represivních režimech, kde shoda může vést k sebepoškození.
Nafisi výmluvně vyjadřuje, že největší zrada často přichází zevnitř, protože ohrožujeme naše přesvědčení pro externí validaci. Její prohlášení o hraní „Juda k našemu vlastnímu Kristu“ zdůrazňuje bolestivou realitu obětování skutečného já. Toto téma rezonuje v celé její paměti a ilustruje hluboký dopad literatury na regeneraci své identity uprostřed společenských tlaků.