V knize Naguib Mahfouz „Quail and Autumn“, protagonista odráží těžké břemeno, kde se cítí podobný Kristu, ztělesňuje hříchy národa plného přestupků. Tato představa zachycuje hluboký pocit odpovědnosti a viny a zdůrazňuje složitost lidské existence a morální dilemata.
Myšlenka přičítání s takovou božskou rolí naznačuje boj s vlastní identitou uprostřed společenských selhání. Mahfouz vybízí čtenáře, aby prozkoumali témata vykoupení a dopad kolektivního hříchu, což naznačuje, že jednotlivci často nesou váhu svých komunit na jejich ramena.