Divný čas, kdy jsme naživu. Můžeme cestovat kamkoli chceme, dokonce i na jiné planety. A za co? Sedět den co den, klesání v morálce a naděje.
(A weird time in which we are alive. We can travel anywhere we want, even to other planets. And for what? To sit day after day, declining in morale and hope.)
V éře charakterizované neuvěřitelným technologickým pokrokem, schopnost cestovat po celém světě a dokonce i na jiných planetách stojí v ostrém kontrastu s rostoucím pocitem rozčarování mezi lidmi. Navzdory těmto privilegiím se mnoho jedinců ocitne v uvěznění v cyklu klesající motivace a optimismu. Citace zdůrazňuje ironii toho, jak se lidé ve věku příležitosti často cítí odpojeni a ztraceni.
Philip K. Dick's "The Man in the High Castle" zve čtenáře, aby přemýšleli o složitosti existence v době plné potenciálu, ale zastíněné zoufalstvím. To naznačuje, že i když dosáhneme pozoruhodných výkonů, emocionální a psychologické výzvy, kterým čelíme, mohou podkopat náš smysl pro účel a naplnění. Tato juxtaposition vyvolává otázky o skutečné hodnotě našich pokroků a podstaty našeho lidstva.