Při zkoumání vědomí funguje mysl každého člověka svým vlastním charakteristickým způsobem, podobně jako jednotlivé světelné vzory majáků po celém světě. Tato analogie zdůrazňuje rozmanitost myšlenek a duševních stavů mezi jednotlivci. Některé mozky fungují stabilně a předvídatelně, zatímco jiné vykazují nevyzpytatelné výkyvy. Zkušenosti a intenzita myšlení se mohou u jednotlivých osob výrazně lišit.
Mitchell tuto rozmanitost zdůrazňuje srovnáním myslí s nebeskými objekty, což naznačuje, že některé jsou živé a plné života, zatímco jiné mohou sotva blikat. Odkaz na kvasary představuje ty mysli, které existují na okraji typických myšlenkových procesů a osvětlují širokou škálu intelektuálních a emocionálních zážitků. Tato metafora podtrhuje jedinečné podpisy jednotlivých myslí a složitost lidského vědomí.