Britský kazatel Charles Spurgeon {1834–1892} řekl: Ti, kteří jsou „milovaní Pána“, musí být nejšťastnějšími a nejradostnějšími lidmi, kteří se nacházejí kdekoli na tváři Země.
(British preacher Charles Spurgeon {1834–1892} said, Those who are 'beloved of the Lord' must be the most happy and joyful people to be found anywhere upon the face of the earth.)
Britský kazatel Charles Spurgeon, který žil od roku 1834 do roku 1892, zdůraznil myšlenku, že ti, kteří jsou hluboce váženi Bohem, jsou nejšťastnějšími jednotlivci, s nimiž se může setkat. Jeho víra podtrhuje spojení mezi božskou láskou a osobní radostí, což naznačuje, že naplňující vztah s Pánem přináší nesmírné štěstí. Spurgeonova perspektiva zdůrazňuje představu, že skutečná spokojenost je zakořeněna v duchovní pohodě.
V knize „Štěstí“ Randy Alcorn je tento sentiment ozýván, což naznačuje, že radost, kterou zažívají ty, kteří jsou milovaní Pánem, je bezkonkurenční. Alcorn se rozšiřuje o Spurgeonovu citát zkoumáním hlubších aspektů štěstí, což naznačuje, že pramení z hlubokého porozumění a spojení s Bohem. Toto zobrazení vyrovnává štěstí s duchovní cestou, kde ti, kteří si uvědomují svou božskou lásku, existují ve stavu radosti a naplnění.