a.w. Tozer zdůrazňuje, že Boží následovníci by měli ztělesňovat hluboké štěstí, které je odlišuje od ostatních. Tato radost není jen prchavá emoce, ale hluboce zakořeněný pocit potěšení v jejich víře, který by měl být patrný pro lidi kolem nich. Tozer navrhuje, že toto štěstí je tak nakažlivé, že nevěřící by se měli cítit nuceni se zeptat na jeho zdroj.