Ale věc je, že podle všech mých zkušeností jako umělce jsem zjistil, že existují lidé, kteří chtějí zničit krásu. Je to proto, že je to za nimi? Je to proto, že krása představuje něco, co nemohou mít, nebo nejsou uvnitř nich?
(But the thing is, in all my experience as an artist, I have found that there are people who want to destroy beauty. Is that because it's beyond them? Is it because beauty represents something they cannot have, or is not inside them?)
V knize Jacqueline Winspear „Nechala všechno nejoblíbenější“, protagonista přemýšlí o zkušenostech setkání s jednotlivci, kteří se snaží podkopat nebo zničit krásu. Tato představa vyvolává otázky týkající se motivace za takovými činy - ať už pramení z žárlivosti, nejistoty nebo neschopnosti ocenit krásu, kterou ostatní mají. Navrhuje to hlubší psychologický boj uvnitř těch, kteří se zapojují do takového destruktivního chování.
Tato perspektiva zdůrazňuje kontrast mezi uznáním krásy a impulsem, aby ji snížila. Znamená to, že ti, kterým chybí krása ve svém životě, se mohou cítit ohroženi tím, což vede k pokusům o odstranění její přítomnosti. Winsspearův průzkum vyzývá čtenáře, aby uvažovali o složitosti lidských emocí a výzev, kterým čelí umělci a kreativy ve světě, kde se v některých může krása vyvolat nepohodlí.