Lékaři nám mohou říkat věci, které by sami nemohli dělat. Vědí, co je to správné, ale nemusí to být schopni sami. To neznamená, že jejich rada je špatná rada.
(Doctors are allowed to tell us things which they might not do themselves. They know what the right thing is, but they may not be able to do it themselves. That does not mean that their advice is bad advice.)
V „Ve společnosti veselých dám“ Alexander McCall Smith zkoumá složitost lékařské poradenství a poznamenává, že lékaři často poskytují poznatky, o které se sami mohou snažit následovat. To zdůrazňuje významné rozlišení mezi znalostí a osobní praxí a zdůrazňuje, že zatímco lékaři chápou správné činy, mohou čelit omezením při jejich provádění.
Tato dynamika naznačuje, že platnost rady lékaře není jejich osobními výzvami snížena. Měli bychom zamyšleně zvážit jejich vedení a uznat, že odbornost může existovat nezávisle na osobních okolnostech, což nám umožňuje těžit z jejich profesionálních perspektiv.