Měla tolik lásky dávat - vždy to cítila - a teď tam byl někdo, komu by mohl dát tuto lásku, a to, jak věděla, je dobrá; To je to, co nás vykoupí, to je to, co dělá naši bolest a smut s únosem - toto dávání lásky ostatním, toto sdílení srdce.
(She had so much love to give - she had always felt that - and now there was somebody to whom she could give this love, and that, she knew, was good; for that is what redeems us, that is what makes our pain and sorrow bearable - this giving of love to others, this sharing of the heart.)
Protagonista zažívá hlubokou realizaci o povaze lásky a lidského spojení. V ní vždy cítila hojnost lásky, ale teprve teď najde někoho, kdo si to zaslouží. Toto uznání přináší její radost a naplnění a demonstruje transformační sílu dávání. Láska se pro ni stává zdrojem síly a uzdravení.
Podstata tohoto citace podtrhuje, že skutečné vykoupení spočívá v naší schopnosti sdílet lásku s ostatními. Zdůrazňuje, že navzdory životním výzvám a zármutkům může akt dávat lásku učinit naše utrpení snesitelnější. Tato vzájemná výměna lásky je to, co hluboce zvyšuje naše životy a podporuje smysluplné vztahy.