Vypadal opravdu ohromen. Obdivujete mě? Ano, řekla vážně. Všichni děláme věci, které litujeme-to je část člověka. A někdy si myslím, že se morální kvalita odhaluje, že se ne tolik v tom, co děláme, ale v tom, co později říkáme o tom, co jsme udělali ....
(He seemed genuinely astonished. You admire me?Yes, she said gravely. All of us do things we regret--that's part of being human. And sometimes, I think, moral quality reveals itself not so much in what we do, but in what we later say about what we have done....)
Pasáž zachycuje okamžik překvapení a reflexe mezi dvěma znaky. Jedna postava vyjadřuje úžas, aby byla obdivována druhou a zdůraznila okamžik zranitelnosti a spojení. Tento obdiv slouží jako připomínka sdílených lidských zkušeností, včetně chyb a lítosti, kterým každý čelí.
Odpověď zdůrazňuje, že lítost je univerzálním aspektem lidské existence. Postava naznačuje, že skutečná morální kvalita je nejen projevena pouze akcí, ale také v uznání těchto akcí a následných slov. Tato myšlenka vyvolává hlubší rozjímání o poctivosti, odpovědnosti a důležitosti dialogu o našich minulých rozhodnutích.