Nejsem dokonalý hráč.
(I'm not a perfect player.)
Uznání nedokonalosti je projevem pokory a sebeuvědomění. Připomíná nám, že nikdo není bezchybný a že růst často pramení z uznání vlastních nedostatků. Přijetí tohoto způsobu myšlení nám umožňuje soustředit se spíše na neustálé zlepšování než na dokonalost, což může být motivující i osvobozující. Podporuje odolnost, protože neúspěchy jsou vnímány jako součást procesu učení, a podporuje autenticitu v našich snahách.