Řekl jsem mu, že pokud se muž narodí na suchém místě, ačkoliv může snít o dešti, nechce příliš mnoho a že mu nebude vadit slunce, které bije dolů a dolů.
(I told him that if a man is born in a dry place, then although he may dream of rain, he does not want too much, and that he will not mind the sun that beats down and down.)
Citace odráží myšlenku, že okolnosti člověka velmi ovlivňují touhy a vnímání. Osoba vychovávaná v suchém a vyprahlém prostředí může toužit po dešti, ale nebude ho toužit příliš. Místo toho se přizpůsobují svému okolí a učí se přijímat nebo dokonce ocenit přetrvávající slunce jako součást života. To zdůrazňuje hlubokou pravdu o lidské odolnosti a tendenci upravit něčí očekávání na základě jejich reality.
Pasáž v podstatě naznačuje, že se jednotlivci rozvíjejí pohodlí se svým prostředím a vedou je k míru s tím, co mají. Touha po něčem lepším může existovat bez ohromné touhy, předvádění vyváženého vztahu s přírodou a okolím. Zdůrazňuje, jak kontextové tvaru aspirace a přijetí, ilustrující složitost lidských emocí a odolnosti.