Zdá se, že v beletrii každá zrada a neúspěch slouží určitému konci: postavy se učí a rostou a přicházejí do svých vlastních. V životě není vždy jasné, že únos našich plánů je tak prozatímní nebo benigní.
(In fiction, every treachery and setback appears to serve some end: the characters learn and grow and come into their own. In life, it is not always clear that the hijacking of our plans is quite so provident or benign.)
Ve fikci postavy často čelí výzvám a zradám, které nakonec přispívají k jejich rozvoji a osobnímu růstu. Tyto boje jsou obecně vylíčeny s cílem, což naznačuje, že za každým utrpením, které vydrží, existuje skrytý význam nebo pozitivní výsledek. Tato narativní struktura poskytuje pocit řešení a naděje a posiluje myšlenku, že neúspěchy plní výhodnou roli v cestách postav.
Naproti tomu skutečný život se může cítit chaotický a nepředvídatelný, kde narušení a změněné plány nevedou vždy k konstruktivním nebo smysluplným závěrům. Na rozdíl od fiktivních příběhů život nezaručuje, že každá překážka přinese lekci nebo šanci na růst. Tento výrazný rozdíl zdůrazňuje složitost lidské zkušenosti, kde výsledky jsou často nejednoznačné a účel výzev není snadno zřejmý.