Irene zalapala po dechu. Vzali jste dovolenou ze svých smyslů, Stuart? zasyčela. Už jsi zavřel oči. Ne, řekl. AU Contraire. Pro nové město v Edinburghu to byl silný jazyk, ale musel to říct. Nepokompirátorově mě, řekla Irene. Ale bylo příliš pozdě. Měl.
(Irene gasped. Have you taken leave of your senses, Stuart? she hissed. Have you?Stuart closed his eyes.No, he said. Au contraire. It was strong language for the Edinburgh New Town, but he had to say it.Don't au contraire me, said Irene.But it was too late. He had.)
Irene je ohromena něčím, co Stuart řekl a cítil, že je to úplně iracionální. Její nedůvěra je zřejmá, když se ptá jeho zdravého rozumu a naléhá na něj, aby přehodnotil jeho slova. Stuart však zůstává rozhodný a složený a tvrdí, že jeho perspektiva není jen racionální, ale také na rozdíl od Ireneových názorů.
Napětí mezi nimi eskaluje s Irenovou ostrou retortou. Navzdory své frustraci odhodlala Stuartovo odhodlání stát podle jeho názoru hlubší důvěru v jeho zdůvodnění. Výměna zdůrazňuje kontrast v jejich myšlenkách a výzvy komunikace, když jsou zapojeny silné pocity.