Irene zalapala po dechu. Vzali jste dovolenou ze svých smyslů, Stuart? zasyčela. Už jsi zavřel oči. Ne, řekl. AU Contraire. Pro nové město v Edinburghu to byl silný jazyk, ale musel to říct. Nepokompirátorově mě, řekla Irene. Ale bylo příliš pozdě. Měl.

(Irene gasped. Have you taken leave of your senses, Stuart? she hissed. Have you?Stuart closed his eyes.No, he said. Au contraire. It was strong language for the Edinburgh New Town, but he had to say it.Don't au contraire me, said Irene.But it was too late. He had.)

by Alexander McCall Smith
(0 Recenze)

Irene je ohromena něčím, co Stuart řekl a cítil, že je to úplně iracionální. Její nedůvěra je zřejmá, když se ptá jeho zdravého rozumu a naléhá na něj, aby přehodnotil jeho slova. Stuart však zůstává rozhodný a složený a tvrdí, že jeho perspektiva není jen racionální, ale také na rozdíl od Ireneových názorů.

Napětí mezi nimi eskaluje s Irenovou ostrou retortou. Navzdory své frustraci odhodlala Stuartovo odhodlání stát podle jeho názoru hlubší důvěru v jeho zdůvodnění. Výměna zdůrazňuje kontrast v jejich myšlenkách a výzvy komunikace, když jsou zapojeny silné pocity.

Stats

Categories
Votes
0
Page views
49
Update
ledna 23, 2025

Rate the Quote

Přidat komentář a recenzi

Uživatelské recenze

Na základě 0 recenzí
5 Hvězda
0
4 Hvězda
0
3 Hvězda
0
2 Hvězda
0
1 Hvězda
0
Přidat komentář a recenzi
Váš e-mail nikdy nebudeme sdílet s nikým jiným.
Zobrazit více »

Other quotes in Sunshine on Scotland Street

Zobrazit více »

Popular quotes

Karamela. Přemýšlí o Taffy. Myslí si, že by to teď vytáhlo zuby, ale stejně by to snědl, kdyby to znamenalo to jíst s ní.
by Mitch Albom
Malá města jsou jako metronomy; S nejmenším pohybem se rytmus změní.
by Mitch Albom
Podívejte, pokud říkáte, že věda nakonec dokáže, že Bůh neexistuje, v tom se musím rozcházet. Bez ohledu na to, jak malé to vezmou zpět, k pulci, k atomu, vždy se najde něco, co nedokážou vysvětlit, něco, co to všechno na konci hledání vytvořilo. A bez ohledu na to, jak daleko se snaží zajít opačným směrem – prodloužit si život, pohrát si s geny, naklonovat toto, naklonovat tamto, dožít se sto padesáti – v určitém okamžiku život skončí. A co se stane potom? Když život skončí? pokrčil jsem rameny. Vidíš? Opřel se. usmál se. Když dojdete na konec, tam začíná Bůh.
by Mitch Albom
Říkáte, že jste místo mě měli zemřít. Ale během mého pobytu na Zemi také lidé zemřeli místo mě. Stává se to každý den. Když blesk zasáhne minutu poté, co jste pryč, nebo havárie letadla, na kterém byste mohli být. Když váš kolega onemocní a ne. Myslíme si, že takové věci jsou náhodné. Ale ke všem existuje rovnováha. Jeden withers, druhý roste. Narození a smrt jsou součástí celku.
by Mitch Albom
Dostaneme tolik životů mezi narozením a smrtí. Život být dítětem. Život, který má stát věkem. Život, který se bloudí, se usadí, zamiluje se, rodičům, otestoval náš slib, uvědomil si naši úmrtnost-a v některých šťastných případech po této realizaci něco udělal.
by Mitch Albom
Jeptiška řekla: Mohu odpustit jazyk. Nejsem si jistý, jestli dokážu odpustit tvé obscénní gesto na tvou matku. "Musím ji znát," řekl Holland. Kdybys ji znal, taky bys jí dal prst.
by John Sandford
Ale inkoustový štětec, myslí si, je pro vězňovu mysl základním klíčem.
by David Mitchell
Lže,“ říká máma a vytahuje z kabelky obálku, na kterou napsala pokyny, „což je špatně a vytváří se správný dojem, který je nezbytný.
by David Mitchell
Neomezená moc v rukou omezených lidí vždy vede ke krutosti.
by David Mitchell
Nemáte mít mír, když zemřeš? “Máte mír,“ řekla stará žena, „když to zvládnete sami.
by Mitch Albom