Natočit 'Black Rainbow' bylo jako můj minimální požadavek před smrtí, abych mohl zemřít se ctí a ne v naprosté hanbě.
(Just making 'Black Rainbow' was like my minimum requirement before death, so that I could die with some honour and not in total shame.)
Tento citát odráží hluboký pohled na snahu o stvoření a touhu po osobním potvrzení. Jednotlivé názory na dokončení „Black Rainbow“ nejen jako na milník projektu, ale jako na nezbytný akt k dosažení pocitu osobní cti a integrity před nevyhnutelným koncem. Zdůrazňuje lidskou tendenci hledat smysl prostřednictvím úspěchu, zvláště když uvažuje o smrtelnosti. Důraz na „minimální požadavek“ naznačuje, že život sám je možná řadou cílů a měřítek a dosažení určitého poskytuje určitou formu útěchy nebo ospravedlnění. Takové prohlášení rezonuje s univerzální touhou zanechat po sobě nějakou formu dědictví nebo důstojnosti, zejména tváří v tvář smrti. Představa, že dosažení významného díla nabízí záchranu před hanbou, podtrhuje důležitost kreativního vyjádření jako prostředku sebepotvrzení. Vybízí také k zamyšlení nad myšlenkou, že v životě se často definujeme svými snahami a úspěchy. Citát se navíc dotýká témat smrtelnosti, dědictví a lidské potřeby sebeúcty a připomíná nám, že i naše nejambicióznější snahy jsou nakonec pokusy čelit smrtelnosti s pocitem hrdosti. Akt vytvoření něčeho smysluplného se stává symbolickým aktem – tvrzením, že na něčí existenci záleží a že může dostát svému konci bez lítosti. Nakonec mluví o jemném tanci mezi stručností života a touhou zanechat za sebou značku cti, pomocí kreativity a úspěchu jako nástrojů, jak čelit pomíjivosti života.