Madisonova zkušenost jak na státě, tak na federální úrovni ho přesvědčila, že „lidé“ nebyli nějakým benevolentním, harmonickým kolektivním, ale spíše doutnajícím a neustále se měnícím shromážděním frakcí nebo zájmových skupin, které se zavázaly k provinčním perspektivám a zranitelným demagogům s partyzánskými agendami. Otázka
(Madison's experience at both the state and the federal level had convinced him that "the people" was not some benevolent, harmonious collective but rather a smoldering and ever-shifting gathering of factions or interest groups committed to provincial perspectives and vulnerable to demagogues with partisan agendas. The question)
V knize Josepha J. Ellise „Kvartet: Orchestrace druhé americké revoluce, 1783-1789“, Madison přemýšlí o své politické zkušenosti, která utvářela jeho chápání lidí jako roztříštěného těla než sjednocenou entitou. Počítač považoval za volatilní sbírku frakcí, z nichž každá byla poháněna úzkými zájmy a náchylná k manipulaci ambiciózními vůdci, kteří sledovali partyzánské cíle.
Tato perspektiva vedla Madisona k obhajobě systému, který by mohl vyvážit tyto konkurenční zájmy a chránit proti nebezpečím, které představuje...