Žádné takové soukromé noci extáze nebo tiché pití a sexuálních orgií se nikdy nevyskytly. Mohly by k nim dojít, kdyby buď generál Dreedle nebo generál Peckem kdysi prokázal zájem o účast na orgiích s sebou, ale ani to neučinil, a plukovník rozhodně neztrácel čas a energii, aby se miloval krásné ženám, pokud pro něj něco nebylo.
(No such private nights of ecstasy or hushed-up drinking and sex orgies ever occurred. They might have occurred if either General Dreedle or General Peckem had once evinced an interest in taking part in orgies with him, but neither ever did, and the colonel was certainly not going to waste his time and energy making love to beautiful women unless there was something in it for him.)
V „Catch-22“ Josepha Hellera odhaluje příběh plukovníka, který je rozčarován myšlenkou pronásledovat romantické eskapády. Přemýšlí o svém nedostatku soukromých zkušeností plné vášně, což naznačuje, že taková setkání mohla být možná, pokud jeho kolegové generálové projevili zájem o něj. Jejich lhostejnost ho však vede k odmítnutí představy o zapojení do frivolních pronásledování bez osobního prospěchu.
Perspektiva plukovníka podtrhuje širší téma knihy, která kritizuje povrchnost vojenského života a transakční povahu vztahů v ní. Jeho neochota zapojit se do romantiky, pokud neexistuje hmatatelná výplata, zdůrazňuje pocit praktičnosti a vlastního zájmu, který prostupuje interakcí postav, ilustruje absurditu a izolaci, která má zažíváno v válečném prostředí.