Jaký je dům s budovou, architekturou a inženýrstvím, ale je to pevná věž v době, do které je koupelna vzpomínek úkryt, uzda nostalgie na to, co prošlo z našich věků.
(What is the house with building, architecture and engineering, but it is a fixed tower in the time to which the bathroom of memories is shelter, the bridle of nostalgia to what has passed from our ages.)
V knize Naguib Mahfouz „The Mirage“ je koncept domu zkoumán jako symbol stability a trvalosti. Představuje nejen fyzickou strukturu, ale také úložiště vzpomínek, ztělesňující čas a lidské zkušenosti. Myšlenka naznačuje, že architektura a inženýrství hrají roli při vytváření prostorů, které chrání naše vzpomínky a emoce.
Snímky „pevné věže“ vyjadřují pocit nostalgie a slouží jako připomínka minulosti a okamžiky, kdy si vážíme. Prostřednictvím Mahfouzových odrazů se dům stává metaforou toho, jak se spojíme s našimi osobními historiemi a emocemi s nimi, zdůrazňuje propojení prostoru a paměti v našich životech.