Tehdy jsme cítili déšť. Bylo to tak silné, že to vypadalo jako víc než jen vůně. Když jsme natáhli ruce, mohli jsme prakticky cítit, jak stoupá ze země. Nevím, jak by člověk mohl tuto vůni někdy popsat.
(That was when we smelled the rain. It was so strong it seemed like more than just a smell. When we stretched out our hands we could practically feel it rising up from the ground. I don't know how a person could ever describe that scent.)
V románu „Bean Trees“ od Barbary Kingsolverové je živý smyslový zážitek popisován jako vypravěč, který si vzpomíná na okamžik, kdy poprvé rozpoznali vůni deště. Tato vůně je zobrazena jako silná a téměř hmatatelná a vyvolává pocit spojení s přírodou, která přesahuje pouhou vůni. Navrhuje to emocionální reakci, protože aroma s sebou nese mnoho pocitů a vzpomínek.
Popis zdůrazňuje intenzitu zážitku, což naznačuje, že vůně deště vytváří hmatatelnou atmosféru, která zvyšuje povědomí postavy o jejich okolí. Odráží hloubku lidské zkušenosti a hluboký dopad, který může mít příroda na pocity a vnímání.