O matce byly dvě věci. Jedním z nich je, že ze mě vždy očekávala to nejlepší. A druhým je, že pak bez ohledu na to, co jsem udělal, ať už jsem se vrátil domů, chovala se, jako by to byl měsíc, který jsem právě zavěsil na obloze a zapojil všechny hvězdy. Jako bych byl tak dobrý.
(There were two things about Mama. One is she always expected the best out of me. And the other is that then no matter what I did, whatever I came home with, she acted like it was the moon I had just hung up in the sky and plugged in all the stars. Like I was that good.)
Vypravěč přemýšlí o neochvějné víře své matky v jejich potenciál a vždy je tlačí, aby se snažili o dokonalost. Mamiova očekávání sloužila jako silná motivace, což vnáší pocit ambicí a důvěry v vypravěče. Tato dynamika zdůrazňuje vliv povzbuzení rodičů na osobní růst a sebepojetí.
Vypravěč navíc popisuje, jak Mama oslavila své úspěchy, bez ohledu na měřítko. Její nadšené reakce způsobily, že se vypravěč cítil cenným a významným, jako by jejich úspěchy...