V „Distantovaném pohledu na všechno“ Alexander McCall Smith, postava odráží poignantní báseň, která porovnává vzpomínky s cibulí. Tato analogie naznačuje, že podobně jako cibule mohou vzpomínky evokovat silné emoce a mohou vést k slzám, což zdůrazňuje hořkou povahu vzpomínání.
Myšlenka, že vzpomínky mohou vyvolat hluboké pocity, je významná, protože nám připomíná, že minulost je propnutá do naší identity. Toto spojení mezi smyslovými zážitky a emocionálními reakcemi zdůrazňuje složitost toho, jak zpracováváme naše vzpomínky.