Ti, kteří si mohou dovolit soukromé vzdělávání, se nemusí starat o to, aby jejich děti byly zbaveny umění, hudby a literatury ve třídě: prozatím jsou více chráněny před doktrínou efektivity, která radikálně přeměnila veřejné školní osnovy.
(Those who can afford private schooling need not worry about their children being deprived of art, music and literature in the classroom: they are more sheltered, for now, from the doctrine of efficiency that has been radically refashioning the public school curriculum.)
Azar Nafisi ve své knize „Republika představivosti“ diskutuje o kontrastu mezi soukromým vzděláním a veřejným vzděláním, zejména o umění a humanitních oborech. Navrhuje, aby rodiny s prostředky na výběr soukromých škol mohou zajistit, aby jejich děti dostávaly dobře zaoblené vzdělání, bohaté na umění, hudbu a literaturu. Tato privilegium jim umožňuje obejít klesající důraz na tyto předměty, které často doprovázejí tlak na efektivitu učebních osnov veřejných škol.
Nafisi poukazuje na to, že děti v soukromých školách jsou poněkud izolovány od vzdělávacích reforem, které upřednostňují praktičnost před kreativitou. Tento posun v zaměření, kde může být umění marginalizováno, představuje hrozbu pro komplexní vzdělávací zkušenost pro mnoho studentů ve veřejném systému. Komentář podtrhuje širší důsledky vzdělávací nerovnosti a odhaluje, jak přístup k pečovatelskému vzdělávacímu prostředí může výrazně ovlivnit intelektuální vývoj dítěte.